Sun Tzu - Umění války

Umění války, jehož autorství připisováno Sun Tzuovi, bylo napsáno téměř před 2500 lety v době válčících států. Jedná se o klasické literární dílo staré Číny, které nám přináší praktický návod k umění války. Teorie této knihy se aplikovaly nejen v bitvách starověké Číny, ale týkají se téměř jakékoliv situace. Její filozofie zahrnuje široké spektrum a může pomoci v jakékoliv situaci konfrontace nebo konfliktu. Sun Tzu říká: "Dobře plánujte a držte své plány v tajnosti až do posledního okamžiku."

Nikdo neví, kdo Sun Tzu byl. Vedou se dlouhé diskuze o tom, kde žil a zda knihu napsal, nebo je-li sestavena z myšlenek tehdejší doby a její autorství mu bylo pouze připsáno. Mnozí historici se shodují v tom, že žil v Době válčících států (480-256 př. n. l.). Bylo to období chaosu a častých válek. Čína byla rozdělena na několik větších a mnoho menších států, které mezi sebou neustále bojovaly. V této době byli vojenští stratégové buď oceněni, nebo popraveni. Vše záleželo na jejich schopnostech. Sun Tzu byl asi jeden z těchto stratégů, který cestoval po celé Číně a nabízel své vojenské rady mnohým tehdejším panovníkům.

Máme zde zmínku o Sun Tzuovi, který byl znám také jako Sun Wu, nebo Sun Wu Tzu. Je to uvedeno v knize Shih Chi (Zápisy historika), kterou napsal Szu Ma Chien kolem roku 104 př. n. l. Je zde popsáno, jak Sun Tzu uváděl své teori v praxi. V knize Shih Chi se píše:
Sun Tzu se narodil ve státě Chi. Navštívil krále oblasti Wu, aby ho seznámil se svými teoriemi o válečnickém umění. Když ho král uviděl, řekl mu, že jeho spisy četl. Zeptal se ho, jestli by souhlasil s malým experimentem, který by ověřil teorie z jeho rukopisu. Sun Tzu souhlasil. Král se ho zeptal, zda by tento experiment mohl provést se ženami. Sun Tzu opět souhlasil. Král mu tedy dal 180 konkubín z paláce. Sun Tzu je začal cvičit. Rozdělil je do dvou skupin a do čela postavil královy nejoblíbenější konkubíny. Pak jim začal dávat instrukce, jak se mají řídit jeho povely. Vysvětlil jim to jasně a pak se rozhodl je vyzkoušet. Nařídil jim obrat vlevo, ale ženy se jen smály. Sun Tzu řekl: "Pokud nejsou pravidla jasná a povelům vojsko nerozumí, je to chyba velitele." Prošel tedy instrukce znovu dvakrát a dával pozor, aby mluvil jasně a srozumitelně. Po jeho povelu "vlevo vbok" se ženy opět rozesmály. Sun Tzu řekl: "Pokud nejsou pravidla jasná a povelům vojsko nerozumí, je to chyba velitele. Ale pokud jsou příkazy jasné a nedodržují se, je to chyba důstojníků." A tak nařídil, aby obě velitelky skupin byly popraveny. Král, který vše sledoval a nechtěl o ně přijít, s tím nesouhlasil a nařídil Sun Tzuovi, aby je ušetřil. Sun Tzu odpověděl: "Velitel v bitvě není povinen přijmout nařízení svého pána." Načež nechal obě konkubíny popravit pro výstrahu ostatním. Po popravě provedl pokus ještě jednou a tentokrát obě skupiny splnily povely perfektně. Poslal králi zprávu, že jsou připraveni na přehlídku. Král to odmítl, protože byl rozlítostněn nad ztrátou svých oblíbených konkubín. Sun Tzu králi řekl: "Zajímá tě pouze teorie, ne skutečná věc." To udělalo na krále veliký dojem a jmenoval ho generálem. Jeho sláva se brzy rozšířila po celé Číně.

Umění války je dílo klasické čínské literatury psané jasným a uměleckým stylem. Je to stejně tak kniha filozofie, jako i vojenská strategie. Najde uplatnění nejen v boji a válečnictví, ale i v každodenním životě. Dělí se do 13 kapitol. Každá z nich pojednává o jiné záležitosti v rámci válečnického umění. Každá kapitola může stát sama o sobě. Možná, že to tak i původně mělo být, protože některé myšlenky se opakují kapitola od kapitoly. Obsah knihy je tento:
1. Plánování
2. Vedení války
3. Plánování útoku
4. Vojenské formace
5. Síla
6. Slabá a silná místa
7. Manévrování
8. Variace
9. Vojsko na tažení
10. Tvar pevniny
11. 9 situací/variant země
12. Útok ohněm
13. Užití zrádců

Myšlenky a teorie jsou sice starodávné, ale přesto i dnes ještě žijí a mohou nabídnout mnoho komukoliv, kdo se chce učit. Jak řekl Sun Tzu: "Ten, kdo zná druhé a zná sebe, nikdy neutrpí porážku ani ve stovce bitev." Sun Tzuovy teorie spočívají na zásadě, že základem jakékoliv bitvy je donutit nepřítele, aby se vzdal bez boje. Naplánovat strategii tak, že nemusíte bojovat o vítězství. Pokud v tomto uspějete, nejste zraněni a vítězství je úplné. Sun Tzu říká: "Vyhrát 100 bitev ze 100 výprav není největší dovednost. Spíše je to schopnost donutit nepřítele, aby se vzdal. To je základ. Dokonalý vůdce přinutí nepřítele vzdát se, aniž by muselo dojít k bitvě. Je nutnmé použít strategii tak, aby jste vyhráli císařství a navíc aby vojsko neutrpělo nezdary a vítězství bude úplné. To je způsob, jak využívat strategické plánování." Podle Sun Tzua platí 5 důležitých zásad:
1. Vyhraje ten, kdo ví, kdy jít do bitvy a kdy ne
2. Vyhraje ten, kdo umí užít velké a malé síly
3. Vyhraje ten, jehož armáda je účelně sjednocena
4. Vyhraje ten, kdo je připraven a čeká na nepřipraveného nepřítele
5. Vyhraje ten, kdo je schopný a umí velet nezávisle na vládci

Sun Tzu mluví často o útoku na nepřipraveného nepřítele. Neviděl žádný smysl ve střetu síly se sílou, protože to je pouze drahé cvičení a neslouží žádnému účelu. Důraz v Umění války je kladen na vítězství s co nejmenším úsilím a ztrátami. Zde jsou některé výňatky z Umění války:
Vojenská strategie je jako voda. Vyhýbá se vysokým místům a spěchá dolů.
Vojenská strategie se vyhýbá silným místům a zasahuje slabá. Tok vody je určen tvarem země. Ve válce je vítězství určeno vztahem k nepříteli. Tak jako voda nemá stálý tvar, ani bitva nemá stálou podobu. Ten, kdo je schopen přizpůsobit se nepříteli, zvítězí a bude nazýván mistrem.
Ten, kdo přijde na bojiště první, může pohodlně vyčkat, zatímco poslední musí spěchat a dorazí vyčerpaný. Moudrý bojovník kontroluje nepřítele, ale nedá možnost kontroly svému nepříteli.
Schopnost donutit nepřítele, aby sám přišel, spočívá v nalákání (záměrné ponechání nekrytého prostoru, vyzývajícího k útoku). Schopnost odradit nepřítele od útoku spočívá v množství způsobených škod.
Dokonalý bojovník způsobí, že nepřítel neví, kde se bránit. Dokonalý strážce způsobí, že nepřítel si není jist, kde zaútočit.
Postupte tam, kde se nemohou bránit, zaútočte tam, kde jsou slabí, ustupte tam, kam za vámi nemohou.
Pokud chci bojovat, pak i kdyby byl nepřítel za opevněním a hlubokými příkopy, nezbývá mu nic jiného, než bojovat. Já musím pouze zaútočit na místo, které on musí bránit.
Pokud si boj nepřeji, pak i kdyby naší obranou byly pouhé rýhy v zemi, nepřítel mne do boje nedostane, protože jsem ho svedl jiným směrem.
Místo, kde dojde k boji, nesmí být známé nepříteli, neboť tak bude nucen připravit celou obranu. Jsou-li jeho přípravy rozsáhlé, zaútočíme v nejslabším místě.
Pokud připravují přední řady, jejich zadní linie bude slabá. Pokud se připravují vzadu, budou slabí v čele, silné levé křídlo vede k slabšímu pravému křídlu a silné pravé křídlo znamená slabiny na levém.

Nedílnou součástí Sun Tzuových teorií jsou přímé a nepřímé útoky. Přímé útoky jsou zaměřeny na odvrácení či zabavení pozornosti nepřítele, zatímco nepřímé (nečekané) útoky přijdou tehdy, kdy se to nejméně čeká. Například předstíraný útok na hlavu by byl přímým útokem zaměřeným na to, aby se nepřítel odkryl na jiném místě. Následující útok zasáhne odkryté místo. Tento druhý útok, zůstal-li neodhalen, by byl nepřímým útokem. Pokud přímý útok nevyvolal odkrytí, nepřímý útok by byl pak očekávaný a změnil by se v přímý. Charakter útoku, je-li přímý nebo nepřímý, se mění v závislosti na postřehu nepřítele, a ne záměrem útočníka. Sun Tzu říká:
V každé bitvě by se mělo užít přímých taktik k zaměstnání nepřítele a nepřímých taktik k zajištění vítězství. Nepřímé taktiky, jsou-li správně užité, jsou tak nevyčerpatelné jako nebe a země, tak nekonečné jako řeky a potoky. Když zdánlivě skončily, znovu se objeví, jako se vzájemně střídají slunce a měsíc. Jsou-li zdánlivě mrtvé, dají vznik jiným, jako čtyři roční období. Ačkoli je pouze pět hudebních not, jejich kombinací vznikne příliš mnoho melodií, aby je člověk všechny vyslechl. Neexistuje více než 5 základních barev, ale jejich kombinací vznikne více odstínů, než je člověk schopen vidět. Není více než pět základních chutí, přesto z nich vzejde tolik příchutí, že je člověk v životě neochutná všechny. V bitvě nejsou více než dva způsoby útoku, přímý a nepřímý, ale obměny těchto dvou jsou nevyčerpatelné. Z nepřímých vznikají přímé, nekonečné jako kruh. Kdo může vyčerpat jejich možnosti?

Pokud Sun Tzu říká, že veškeré válčení je založeno na klamu, nemá na mysli lhaní či podvody, ale spíše užití přímých nebo nepřímých technik. Podle něj je nutné držet plány a záměry v tajnosti až do chvíle, kdy mají být užity. Pokud se člověk připravuje k boji, pak by měl předem vědět a plánovat, půjde-li o mezinárodní válku, souboj na smrt, nebo symbolický zápas ve studiu bojového umění. Tyto plány a úvahy přispějí k tomu, že bude bojovat lépe. Sun Tzu věděl, že války nejsou romantické. Jeho studium války a boje mělo pouze jediný účel. Najít způsoby jak zvítězit co nejrychleji a nejúsporněji. Proto tvrdí, že ten, kdo nezná hrůzy války nemůže plně pochopit výhodné způsoby vedení války. Věděl, že válka je zlo, protože na jejím konci je smrt a zkáza. Také ale poznal, že válka je životním faktem. Je proto pochopitelné, že Sun Tzuovým ideálem bylo vítězství bez boje, donucení nepřítele, aby se vzdal ještě před prvním úderem.

Yin.cz © 2007 Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů