Živelné katastrofy a nebeský mandát

Úvaha na téma živelné katastrofy a nebeský mandát

Zemětřesení v provincii S'-čchuan v Číně a cyklon Nargis v Barmě, dvě přírodní katastrofy na asijském kontinentu v krátkém časovém rozmezí ukazují rozdílné přístupy vlád k řešení následků živelných katastrof a v kontextu starších živelných katastrof na území Číny i o referování tamních médií o podobných událostech.

Konfrontována s nejsilnějším zemětřesením, jaké Čínu postihlo za posledních 32 let, postavila se komunistická strana této pohromě se směsí mobilizace, otevřenosti i kontroly.
Poté, co zemětřesení o síle 7,9 stupně zpustošilo jihozápadní částí země, kde si jen v provincii S´-čchuan vyžádalo nejméně 12 000 obětí, přispěchal na místo premiér Wen Ťia-pao, aby utěšil obyvatele a osobně řídil záchranné operace. Státní televize odvysílala záběry Wena klopýtajícího přes trosky k těm, kdo přežili.

Naopak vojenský režim v Barmě nechce deset dní po ničivém cyklonu Nargis, který podle OSN usmrtil nejméně 100 000 lidí a asi 2 miliony připravil o střechu nad hlavou, informovat téměř o ničem. Zahraničním médiím nebyl po katastrofě povolen vstup do země a místním novinářům hrozí za článek, který by mohl vyznít negativně pro režim, vězení.

Reakce na živelné katastrofy v minulosti a dnes

Aby byla roku 1975, při ničivých záplavách na řece Chuaj, při nichž zahynuly tisíce lidí, tato zkáza maximálně utajena, nechala čínská vláda odklonit lety, vedoucí obvykle nad zatopenými planinami centrální Číny. V roce 1976 zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,8 stupně, tedy o něco málo slabší než zemětřesení v S'-čchuanu 12. května 2008, severočínské město Tchang-šan. V té době se Čína blížila ke konci temného tunelu kulturní revoluce pod vedením Mao Ce-tunga, kdy sebemenší kritika Maa by zmamenala pro kritizujícího okamžitou katastrofu. V té době byl postoj k informování médií o živelné katastrofě stejný, jako dnes postoj barmské vlády a svět se o skutečném rozsahu tehdejší živelné katastrofy dozvídal až postupem času. Podobný postoj zaujala i sovětská vláda po havárii černobylské jaderné elektrárny, narozdíl od té však čínská vláda nenese na zemětřesení žádnou vinu a vzniklou situaci dokázala zvládnout. Dnes naopak využívá čínská vláda informace o mobilizaci sil k překonání živelné katastrofy jako důkaz síly vlády jedné strany.

Živelné katastrofy a nebeský mandát

V čínské kultuře má snaha o utajení skutečného rozsahu živelných katastrof ještě jeden důvod. Vláda je správou země pověřena na základě nebeského mandátu, uděleného Nefritovým císařem. Nefritový císař pozorně sleduje činy vládce, ktrému udělil nebeský mandát a pokud nejedná tak, aby ho byl hoden, může mu nebeský mandát odejmout. Předzvěstí ztráty nebeského mandátu bývají živelné i společenské katastrofy a to může být jeden z důvodů, proč se v době nejistoty po Maově smrti snažila tehdejší vláda živelné katastrofy zamlčet.


fotografie zemětřesení Tchang-šan
Zemětřesení v provincii Šen-si 1556
Zemětřesení v provincii Kan-su 1920
Jak zastavit poušť Gobi
Katastrofální záplavy na Žluté řece 1887, 1931, 1938.

Yin.cz © 2007 Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů