Si-wang-mu - Matka západu

Si-wang-mu (Matka západu) nebo Hsi Wang-mu, Xi Wang Mu, má své sídlo v horách Kchun-lun na západě Číny. Původně byla vyobrazována jako příšera s lidskou tváří, tygřími zuby a leopardím ocasem. Do prvního století n.l. v době Chan se z ní stala urozená dáma, jejíž zjev se drží někde uprostřed mezi dívčí křehkostí a plností zralé ženy. Někdy bývá zobrazována jedoucí na jeřábovi.

Jako královna Matka západu vládne v pohoří Kchun-lun. Její palác prý leží západně od Želví a Jarní hory, hlavní město její říše tvoří park Kchun-lun a zahrady Dalekých větrů. V zahradě pěstuje Si-wang-mu broskve nesmrtelnosti, které vytrhnou ty, kteří je snědí ze spárů smrti. Nefritové dívky s pestře vzorovanými pokrývkami hlavy a tygrovanými pásky stojí stranou, připraveny vždy pomoci, zatímco "péřoví chlapci" jsou shromážděni na slunci s drahocennými slunečníky a pohybují svými péřovými vějíři. Narozeniny Matky západu Si-wang-mu se slavily 3. dne 3. měsíce. Její návštěvy u císařského dvora se konaly 7. dne 7. měsíce. V některých pozdějších textech se praví, že Si-wang-mu dosáhla tao, tedy nejvyššího pochopení, díky tomu, že spala s pozemskými muži. Dá se předpokládat, že stejnou příčinu má i její krása a zvlášť dobrá pleť. Podle zpráv ze starých dob se Si-wang-mu často setkávala s čínskými panovníky. Když přišla na návštěvu, přinášela s sebou ze západu (několikrát je zmiňována poušť Gobi) cenné dary, především krásný bílý jadeit, protože bílá je symbolická barva západu.

Kolem 1. století př. Kr. s sebou prý začala nosit místo jadeitu broskve. Tento symbol dlouhověkosti s ní zůstal spojen až dodnes.

Jeden příběh vypráví, že jakmile v její zahradě dozrála jedna z broskví, sezvala Si-wang-mu nesmrtelné na broskvovou slavnost. Jednou se však celá slavnost pokazila, když vnikl do zahrady opičák Sun Wu-kchung a všechny broskve ukradl.
Si-wang-mu dala broskve také několika dávným vládcům. Legenda o Nebeském lučištníkovi Ji a jeho ženě Čchang E vypráví, jak dala oběma elixír nesmrtelnosti, ale Čchang E ho vypila všechen sama a odsoudila svého muže k životu smrtelníka. V některých verzích mýtu o nesmrtelném Li Tchie-kuajovi to byla právě Královská matka západu, kdo mu prozradil tajemství nesmrtelnosti.

V době Chan na přelomu letopočtu měla Si-wang-mu mužský protějšek, Tung-wang-kunga.

Na lidových tiscích je Si-wang-mu často zobrazována na jaspisové terase svého paláce.

V lidové mytologii je Si-wang-mu považována za Wang Mu Niangniang, manželku Nefritového císaře Jü-chuanga. Jednou za rok se prý sejde se svým druhem Tung-wang-kungem, který žije na východě, a jejich spojení symbolizuje jednoti jin a jang.

Si-wang-mu. Obrázek na talíři ve famile rose stylu, doba Čching, císař Jung-čeng (Yongzheng) 1725.