Hlavní město Číny

Dnes je hlavním městem Čínské lidové republiky Peking (Beijing) a hlavním městem Čínské republiky na Taiwanu Tchaj-pej (Taibei).

V průběhu dlouhých čínských dějin se sídlo císaře a hlavní město Číny mnohokrát přesunulo.

První císař dynastie Čchin Čchin Š'-chuang-ti si zvolil za své sídelní město Sien-jang nedaleko dnešního Si-anu.

Doba vlády dynastie Chan je rozdělena na dvě období. Zakladatel chanské dynastie Liou Pang založil své hlavní město v Čchang-anu, dnešním Si-anu, který byl hlavním městem Číny po celou dobu Západní Chan. Po obnovení císařské moci se stal mocenskou základnou Východních Chanů Luo-jang, ležící dále na východě.

Po dlouhém období nejednoty bylo v době Suej vybudováno třetí císařské hlavní město Jang-tu, dnešní Jang-čou (Yangzhou) v místě, kde se Velký kanál setkává s řekou Jang-c'. V době vlády dynastie Suej měla tedy Čína tři metropole.

Tchangové zdědili své hlavní město Čchang-an po Suejích. Bylo vybudováno na obdélníkovém půdorysu o délce přibližně deseti kilometrů od východu na západ a tří od severu na jih, se čtrnácti širokými hlavními třídami probíhajícími ze severu k jihu a jedenácti z východu k západu. Mezi těmito třídami bylo 110 oblastí obehnaných zdí a dvě velká tržiště, jedno na východě a jedno na západě. Na severu města byly dvě velké obehnané oblasti obsahující císařské město a bezprostředně na jih od něho správní město. Většina metropolí následujících dynastií včetně mingské a čchingské i některá další velká města v Číně dodržovala tento suej-tchangský plán. Odpovídal čínskému uspořádání, ve kterém je obloha kulatá a Země, již symbolizoval Čchang-an, čtvercová. Císař sedí na trůnu obráceném směrem na jih, tak, jak sedával mytologický císař Šun.
Město Čchang-an obklopovaly císařské parky, další palácové budovy a kanály byly napojeny na říční systémy, tekoucí z pohoří za jižní nížinou a přivádějící čerstvou vodu přímo na tržiště.

V době Sung byl hlavní město Číny Kchaj-feng (Kaifeng)

Sungové založili jednotnou říši, ale na menším území, než předtím Tchangové. Na severu byla část čínského území pod nadvládou stepního národa Kitanů (od jejich jména je odvozen název Kathaj), kteří založili poblíž rozhraní mezi zemědělskou oblastí a stepí své hlavní město, dnešní Peking.

Roku 1125 uzavřeli Sungové alianci s dalším kočovným národem - Džurdženy, předky dnešních Mandžuů a porazili svého společného nepřítele, Kitany, poté se však Džurdženi obrátili proti svým sungským spojencům a vytlačili je z celé severní Číny. Roku 1153 přenesli Džurdženi své hlavní město z Charbinu do Pekingu. Na jihu se udržela vláda dynastie Jižní Sung s hlavním městem Chang-čou (Hangzhou) v provincii Če-ťiang (Zhejiang).

V době mongolské dynastie Jüan byl hlavním městem Číny Peking.

Po vyhnání mongolů vládl první mingský císař Chung-wu z Nan-ťingu (Nanjing). Třetí císař dynastie Ming - Jung-le, přestěhoval hlavní město Číny na sever do Pekingu. Peking byl hlavním městem i za následující dynastie Čching.

Hlavním městem Čínské republiky se stal Nan-ťing. Po obsazení Nan-ťingu Japonci v roce 1937 byl hlavním městem do konce války v roce 1945 Čchung-čching (Chongqing) v provincii S'-čchuan (Sichuan).

Hlavním městem Čínské lidové republiky, vyhlášené v roce 1949 se stal Peking. Vláda Čínské republiky na Taiwanu sídlí v Tchaj-peji.

Yin.cz © 2007 Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů