Čínská hudba

Čínská hudba je pro nás Evropany symbolem záhady, jakýsi souhrn prapodivných zvuků a rituálů. Mnohým z Evropanů zní "jako když kočku tahá za ocas". Maoistické pochodové písně a naivní cesty svazáků v 50. letech, boření všeho tradičně kulturního v období kulturní revoluce a několik dekád dlouhá politická a lidská izolace pak způsobily, že dnes toho o Číně, zvláště pak o její kultuře a hudbě, víme jen velmi málo, a to, co víme, jsou většinou jen jakési mýtické předsudky.

Historie čínské hudby

V Číně se zvukové předměty používají odedávna. Například jen čínští císařové (první z nich vládli už 2000 let př. Kr.) měli právo vlastnit ty nejkrásnější "zvučící" kameny - velké kameny, např. z jadeitu, které při úderu vyluzovaly krásné znělé zvuky. více: Historie čínské hudby

Čínská hudba a tao

Hudební umění bylo v Číně úzce spojeno s filosofií a náboženskými představami. I podle Číňanů je hudba darem nebes, své principy bere z harmonie vesmíru a na člověka má neobyčejně silný vliv. Odtud pramení i složitá symbolika, spojující každý hudební tón s určitými představami. Každý z dvanácti stupňů tónové řady symbolizuje jeden z dvanácti měsíců, jednu z dvanácti hodin dne. Stupně tónové řady vyjadřují postavení Slunce a Měsíce na nebi, různé živočichy a ptáky. Každému tónu odpovídá určitá barva, která má opět důležitý symbolický a léčebný význam. Šest lichých tónů představuje aktivní mužský prvek jang, šest sudých tónů představuje pasivní ženský prvek jin.

Tato hudební soustava vznikla v dávné minulosti a byla pak celými generacemi čínských hudebníků, akustiků a filosofů zdokonalována a zpřesňována. Výpočty stupnice se zabývali astrologové i čínští císaři, hudebníci i kněží. Otázkám stanovení přesného ladění byl každoročně přikládán státní význam a reformy v této oblasti byly prováděny císařskými dekrety. Například v letech 141 až 87 př. Kr. fungoval při Ministerstvu měr a vah Císařský úřad hudby, který měl na starost dodržovat kontrolovat správné provádění rituálů a především hudby. Archívoval všechny melodie a kontroloval správné ladění. Tehdejší úředníci a hudebníci a posluchači by to vše určitě nedělali, kdyby jim to nepřinášelo něco velmi podstatného.

Je náhoda, že Čuang C´, žák ještě slavnějšího zakladatele taoismu Lao C´napsal téměř ve stejné době něco téměř totožného jako Pythagoras: "Možná jsi slyšel lidskou hudbu, ale neslyšel jsi ještě hudbu Země. Možná jsi slyšel hudbu země, ale neslyšel jsi ještě hudbu nebes..."

Tóny Čínské hudby

Čínská hudba samozřejmě velmi úzce souvisí s hovorovou řečí. Intonace, melodie řeči a jednotlivých slov je nejdůležitější složkou mluvené čínštiny. Číňané pomocí intonace rozlišují slova se stejným složením hlásek. více: Tóny Čínské hudby

Čínské hudební nástroje

Čínské hudební nástroje se třídí podle materiálu, z něhož jsou vyrobeny. Z kamene, kovu, hedvábí, kůže, dřeva, tykve a hlíny.

Účinky čínské hudby

Kniha písní, základní dílo z oboru filosofie hudby, nejméně z 2. stol. př. n. l. píše o tom, jak hudba působí na celý vesmír, na nebesa i na zemi. Hudba podle této koncepce obsahuje dvě základní síly celého vesmíru. Jang, nebeskou sílu světla a aktivního mužského prvku a jin, sílu Země, tmy a pasivního ženského prvku. více: Účinky Čínské hudby

Hudba a tao

O hloubce a pro nás nepochopitelné citlivosti k tónům a zákonům hudby svědčí i historka, jak se jeden hráč se chlubil svému učiteli. "Mistře, už vím, co je to tao. Když zahraji v zimě, roztaje led a když zahraji v létě, ochladím celou místnost.." Mistr ale řekl: "To není to pravé tao." Pak vzal loutnu, udeřil do strun a jiná loutna se rozezněla. Potom povolil jednu strunu, zahrál na ni, a všech dvacet pět strun loutny se rozeznělo, zatímco původní tón udeřené struny zmizel...

Čínská hudba dnes

20. století přineslo do Číny evropský systém výuky hudby, se všemi jeho nedostatky. Mladí Číňané se na konzervatořích učí skládat a hrát "evropskou klasickou hudbu" právě tak, jako mladí Evropané a Američané. Hrát na tradiční nástroje se kromě amatérů a některých venkovanů stále učí především ti, kteří se hudbou chtějí živit (např. ve stále populárních operních souborech). Pokud se nějaký nadšenec chce věnovat hře či studiu hry na nějaký tradiční hudební nástroj, musí po absolvování západního typu školy, kde se učí západní hudební teorii, západnímu systém notace, dějinám západní hudby, studovat ještě dále svůj specializovaný nástroj jako něco navíc - v Číně, zemi s tak bohatou a hlavně dlouhou hudební tradicí!

Opravdu byla hudba pro Číňany tak důležitá, jak se dočítáme ve starých knihách a jak "vidíme" na starých obrazech? Opravdu léčila? Dokázali staří hudebníci používat zvuky a vibrace terapeuticky? Dokáže to někdo ještě i dnes? Přežily někde v ústraní, v taoistických klášterech, mistři, kterým se podařilo tajemství staré čínské hudby uchovat ve svých rituálech?

V Metropolitním muzeu v New Yorku visí obraz malíře Gu Mengyoua ze 17.století, nazvaný "Óda na posvátný zpěv", doprovozený tušovou kaligrafií jeho současníka, básníka Fenga, která říká: "Posvátný zpěv již ztratil svou rezonanci. Jen já mohu dokončit Guovu báseň. Tomu člověku, kterého namaloval, jak stojí pod vysokou skálou, se dostalo hlubokého duchovního pochopení." Komentář dále hovoří o podivném, velmi vysokém a oduševnělém zpěvu některých mistrů, který je již zapomenut. Je to náhoda, nebo i staří Číňané znali a jejich potomci zapomněli alikvótní zpěv?

Taiwanská společnost Wind Records vydává a s relativním úspěchem i po celé Evropě prodává desítky a stovky titulů čínské hudby, rozdělené do moderních kategorií - soudobá hudba, ukolébavky, etnická hudba, čínská new age music, čínská náboženská hudba, čínská tradiční instrumentální hudba, hudba léčivá (např. hudba pro tai-.či, hudba pro lepší spánek, pro relaxaci, ale jsou k dostání i tituly s hudbou pro odstranění konkrétní nemoci, např. žaludku, ledvin, bolestí páteře atd.). Funguje to?

Když dnes Evropan vyzkouší čínské masážní kuličky, když ví, že akupunktura funguje právě tak jako I-ťing, tai-či nebo feng-šuej, pak logicky předpokládá, že i čínská hudba, taktéž založená na filosofických základech zmíněných disciplín, v sobě má něco, co by stálo za bližší seznámení. Co všechno tedy čínská hudba skrývá (možná i pro současné Číňany)?