Hořící podzemí severní Číny

Miliony tun černého uhlí hoří pod povrchem severní Číny.

V čínském podzemí shoří podle oficiálních údajů ročně deset milionů tun uhlí. Západoevropští experti tvrdí, že skutečnost je daleko horší. Jde spíše o sto až dvě stě milionů tun. Vznikají při tom dvě až tři procenta oxidu uhličitého uvolňovaného na naší planetě z fosilních paliv. Uhasit podzemní ohně se zdá být nemožné jak technicky, tak finančně.

Nic nového pod sluncem

Podzemní požáry jsou jevem, který se může vyskytnout všude, kde jsou ložiska uhlí. Již před 1600 lety vyprávěl čínský císařský posel o pahorcích, které "zevnitř hoří".

Postižené jsou dnes například oblasti USA, Indie, jižní Afriky, Austrálie, Filipín. V Evropě se objevují takové požáry zřídka, protože mělká uhelná ložiska, která jsou riziku vystavena nejvíce, byla již dávno vytěžena. Největší nebezpečí hrozí rozvojovým zemím, které nemají dostatek politické motivace, finančních prostředků ani technologií, aby plameny v podzemí zastavily.

Jak podzemní požáry vznikají? Stačí, aby uhelné ložisko bylo dostatečně mělké a aby se uhlí dostalo nečekaně do kontaktu s kyslíkem, například malou prasklinou v půdě. Dojde k oxidaci, která zvýší teplotu v uhelné sloji. Uhlí se samo vznítí a oheň se šíří až na konec sloje, která se může táhnout do vzdálenosti několika desítek kilometrů. Dokud je oheň živen palivem a kyslíkem, pokračuje v ničivé činnosti. To může trvat desítky let. V oblastech s rozvinutým těžebním průmyslem se riziko vznícení znásobuje, protože uhelný odpad a prach zanechaný ve vytěžených dolech jsou nejlepší podpalnou směsí.

Pahorky v plamenech

Čína má na svém území zásoby uhlí ve výši 115 miliard tun, což představuje asi jedenáct procent celosvětových zdrojů. Je protkána uhelnými doly s problematickou bezpečností. Často jde o ilegální těžbu. Čínská vláda se ji pokouší zakázat, ale venkovští obyvatelé hloubí stále nové a nové jámy, dokud nenarazí na uhelnou sloj. Tak se do podzemí dostává kyslík a ohnivý kolotoč se roztáčí.

Nejpalčivější problém je v uhelném pásu, který protkává Čínu ze západu na východ v délce pěti tisíc kilometrů. V této zóně, kde je asi devadesát procent čínských zdrojů uhlí, je v současné době registrováno 86 podzemních požárů. Většina z nich v těžko dostupných oblastech.

Detekce požárů

Počátkem devadesátých let uvolnila čínská vláda prostředky ke studiu a detekci podzemních požárů, protože ne všechny jsou viditelné pouhým okem. K odhalování skrytých ohňů se používají kamery citlivé na infračervené záření. Spojením výsledků satelitních měření, leteckého snímání a geologického výzkumu na povrchu i pod povrchem země vypracovali vědci mapu požárů na čínském území a zón se zvýšeným rizikem vznícení.

Jde o ekonomickou a ekologickou katastrofu. Množství zásob uhlí, které jsou vzhledem k požárům nedostupné, přesáhlo hranici 200 milionů tun. Při hoření uhlí se navíc uvolňuje do ovzduší řada jedovatých plynů jako oxid siřičitý, oxid uhelnatý a metan, oxid uhličitý a oxidy dusíku, které se výrazně podílejí na vzniku skleníkového efektu.

Příliš pozdě?

Současným cílem je systematicky hasit podzemní požáry oblast po oblasti. Tomu má předcházet studium specifických místních podmínek - teploty a hloubky hořícího ložiska, umístění ohniska požáru, směru šíření, aby bylo možné zvolit nejúčinnější postup. Požáry se v Číně dusí například silnou vrstvou hlíny, odstraněním vrstvy hořícího uhlí buldozery nebo výbušninami, případně injektáží inertních plynů, jako je tekutý dusík, který plameny neutralizuje.

Nejoblíbenější metodou je chlazení rozžhaveného uhlí injektáží směsi vody a rašeliny do vyvrtaných děr. Jakmile se teplota dostane pod sto stupňů Celsia, přirozený proces vznícení se zastaví. Díry jsou pak upěchovány hlínou. Postup má dvě nevýhody: je pomalý a velmi nákladný. K uhašení podzemního požáru na rozloze 200 km² je třeba čtyř let intenzivních prací, stovek hasičů a sto milionů čínských jüanů. Podle odborníků je tento postup příliš pomalý. Navíc spotřeba energie v Číně se rok od roku zvyšuje a s tím i těžba uhlí a také riziko vzniku dalších podzemních požárů.

Další články
Matriarchální společnost u jezera Lu-ku-chu
Jak zastavit poušť Gobi