Doba dynastie Čou

Šangy oslabené neustálými boji se sousedními kmeny vystřídali méně vyspělí Čouové, kteří po dlouhých bojích dobyli hlavní šangské město An-jang a zničili je. Založili novou dynastii Čou (1100-221 př.n.l), která vládla nejdéle v čínské historii. Z politického hlediska byla velice důležitá čouská koncepce, kdy Nebesa propůjčovala tchien-ming (nebeský mandát) tomu, kdo prokázal pro vládu schopnosti, bez ohledu na jeho rodinný původ.

Čouové byli původně kočující pastýři, kteří přišli z oblastí dnešní provincie Šan-si. V době Západní Čou (1050-771 př. n. l.) rozdělili vladaři Čou celou zemi na menší území, která svěřili svým příbuzným a příslušníkům aristokracie. Knížata spravovala svěřené územní celky z opevněných měst s rolnickým zázemím, podporovala vladaře při válečných taženích. Tento efektivní způsob vlády umožnil čouským vládcům rozšířit svou sféru vlivu až do údolí Dlouhé řeky Jang-c´.

Přibližně kolem roku 771 př.n.l. se feudální systém zhroutil. Hlavní město státu Čou, které se nacházelo nedaleko dnešního Si-anu (provincie Šen-si) bylo zničeno a vládce zabit nespokojenými vládci dědičných držav, kteří poté převzali faktickou moc. Syn zavražděného vladaře přesunul hlavní město do vzdálenějšího Luo-jangu (provincie Che-nan), ale byl nadále pouze nominálním vládcem říše a jeho moc byla omezena pouze na oblast města Luo-jang (období Východní Čou 770-221 př.n.l.). Období mezi lety 771-481 př.n.l. se nazývá podle Konfuciovy knihy dobou Jara a podzimu. Období let 453-221 př.n.l. je nazýváno Válčící státy.

<< doba dynastie Šang | doba Jara a podzimu >>

Yin.cz © 2007 Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů