Doba dynastie Šang

Na konci vlády mocné dynastie Sia došlo k povstání, v jehož čele stáli Šangové. Z doby vlády dynastie Šang, zvané též Jin nebo Šang-Jin, se dochovaly první písemné doklady a její existenci potvrzují rovněž početné archeologické nálezy z hlavního města Šangské říše An-jangu a Čeng-čou (provincie Che-nan), především artefakty vysoce vyvinuté bronzové kultury a věštební nápisy.

Území šangské říše zaujímalo nejprve pouze severní část dnešní provincie Che-nan. Později upevnili Šangové v řadě lokálních válek proti sousedním kmenům svou moc a rozšířili území svého státu na západ do Šan-si a přímořských oblastí Šan-tung a Ťiang-su.

V čele šangského státu stál wang (král), který byl současně i nejvyšším duchovním představitelem. V sociální hierarchii ho následovala aristokracie, písaři a duchovní, řemeslníci, rolníci a otroci. V nástupnictví se používal systém přechodu moci od staršího bratra k mladšímu. Šangští vládci opevnili města mohutnými hradbami a postavili řadu chrámů.

V době Šang se rozvinulo znakové písmo, používané původně šamany a věštci. Nejstarší čínské znaky se dochovaly na želvích krunýřích a na kostech používaných k předpovědím. Z bronzu se v době Šang odlévaly zbraně, zemědělské a řemeslnické nástroje a rituální nádoby. Šangské kultovní bronzy byly po technické a estetické stránce dokonale zpracovány.

Základem šangského státu bylo, stejně jako po celé dlouhé čínské dějiny, zemědělství. V době Šang se však objevují i počátky urbanizace. Ve městech, ohraničených vysokými hliněnými valy, žili obyvatelé ve čtvercových hliněných domech. Hradby je chránily před útoky nepřátel a zmírňovaly škody způsobené častými povodněmi. Už v této době se vyvinul stavební způsob zvaný chang-tchu - pěchování nebo dusání hlíny, který přetrval až do dnešních dob. Na hliněné zdi se zásekovými okny a obité deskami se stavěla soustava krovů.

V životě obyvatel v době Šang hrála důležitou roli víra v přírodní síly a kult předků. Nejvyšší uctívanou duchovní bytostí se stal Šang-ti, předek vladařské rodiny.

Do doby Šang spadají i počátky čínského hedvábnictví a spřádání konopí. Tkaniny a oděvy z přírodního hedvábí se později staly natolik významnou položkou čínského obchodu, že když baron Ringhofen v roce 1877 znovuobjevil starou karavanní obchodní trasu, spojující Čínu s Evropou, pojmenoval ji právě podle nejdůležitější obchodní komodity Hedvábná cesta.

V 11. století byl šangský stát poražen vojskem rodu Čou pod vedením Wu-wanga.

<< doba dynastie Sia | doba dynastie Čou >>

Yin.cz © 2007 Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů