Kočovníci

Na severu sousedí Čína s oblastí stepí, které jsou pro nedostatek vody nevhodné pro v Číně obvyklý způsob zemědělského využití. Hranice mezi řídce obydlenou stepí a lidnatou Čínou byla odedávna současně také styčným bodem, ve kterém docházelo ke kontaktu s obyvateli těchto rozsáhlých stepních prostor - kočovníky. Společenstva kočovníků byla ve srovnání s propracovanou organizací čínského státu organizována jednodušeji, přesto však byla významným elementem v dějinách Eurasijského kontinentu. Siung-nu (Hunové) a Čingischánem a jeho potomky vedení Mongolové dokázali vytvořit státní celky, které byly supervelmocemi své doby, soupeřící s Čínou o dominanci v oblasti východní a střední Asie.

Rytmus života kočovníků je určován péčí o stáda zvířat - koní, hovězího dobytka, ovcí, koz, velbloudů, která dávají kočovníkům vše potřebné. Přesto však potřebují kočovníci pro svůj život čínské zboží, zejména železné nástroje. Existují dva základní způsoby, jak potřebné předměty získat, obchod nebo loupeživý nájezd. Která z variant byla pro kočovníky výhodnější, záviselo na momentální politické a vojenské situaci. Aby císaři předešli pustošivým nájezdům na čínské území, používali různé strategie od vybudování Velké čínské zdi, podporování sporů mezi jednotlivými kmeny ve snaze poštvat je vzájemně proti sobě, uplácení kmenových náčelníků prostřednictvím pravidelných darů až po válečné tažení do stepi. Až do nedávna představovaly národy kočovníků na severu a západě stálý faktor v politickém a vojenském životě Číny, v dobách Chan a Tchang kontrolovala Čína rozsáhlá území ve stepi, v době Jüan a později Čching ovládli Čínu vládci pocházející ze stepních národů kočovníků.

Významnými kmeny, které ovlivnily historii Eurasijského kontinentu zásadním způsobem, byli např. Skythové, Sarmati, Hunové, Turkuti, Kitani, Mongolové, Mandžuové.

Historie Číny

Články o stepních národech:
Hunové

Články na téma kočovníci: Historie - kočovníci