Stvoření světa

Legenda o stvoření světa.

Na začátku byl chaos, chaos se postupně přetvářel a oddělovaly se jin a jang, zápasící spolu uvnitř vejce. Skořápka vejce nakonec praskla a zrodil se Pchan-ku (Pangu). Lehčí část vejce stoupala a zrodila se Nebesa, těžší klesal dolů a zrodila se země.

Nyní stál Pchan-ku před nelehkým úkolem, musel zabránit, aby se země a Nebesa opět spojily, protože pak by se vše vrátilo do původního chaosu. Postavil se proto do prostoru mezi Nebesy a zemí, rozkročenýma nohama stál pevně na zemi, zatímco hlavou podpíral Nebesa. Nebesa každým dnem stoupala o jeden čang (tři metry) vzhůru a země nabývala stejnou měrou na tloušťce, stejně rostl i sám Pchan-ku.

Tak uplynulo osmnáct tisíc let. Pchan-ku, který čněl ze země k Nebesům, dosáhl za tu dobu výšky devadesát tisíc li. Když Pchan-ku své dílo dokončil, padl jednoho dne vyčerpán a zemřel.

Každá část jeho těla vytvořila část nového světa. Z jeho hlavy vznikly všechny hlavní hory, dech se proměnil ve vítr a oblaka, hlas v hrom, levé oko ve slunce, pravé v měsíc, končetiny ve světové strany, žíly a cévy se staly cestami a stezkami, krev řekami, svalstvo živnou půdou na polích, zuby a kosti se proměnily v kameny a zlato, kostní morek v nefrit a perly, pot v déšť a rosu, řasy a vlasy v hvězdy a planety, z ochlupení vyrostly jedlé plodiny a stromy. Z parazitů na jeho těle vznikli první lidé.

Pchan-ku byl také nadán schopností ovlivňovat proměny počasí. Když byl spokojený a měl dobrou náladu, bylo pěkně, když se zlobil, bouřil hrom a zuřil vítr.

Mytologie

Pchan-ku